Program

Stanislav Komárek - rozhovor

Datum st 15. 03. 2017 Čas 18:00 Místo Kavárna Střelnice

Kam kráčíš Česko, kam kráčíš Evropo?

Tradiční rozhovor v kavárně v předsálí Kulturního domu Střelnice, tentokrát s biologem, filosofem a spisovatelem Stanislavem Komárkem.

Vstupné: 50,- Kč, studenti vstup zdarma.

STANISLAV KOMÁREK

Narozen 6.8.1958 v Jindřichově Hradci

Po absolvování gymnázia v Jindřichově Hradci (1977) studium biologie na UK v Praze, obor entomologie (1982 RNDr.). Krátce po nástupu na aspiranturu v Parazitologickém ústavu ČSAV emigroval do Rakouska (1983), kde po udělení politického azylu pracoval v Muzeu přírodní historie, na ministerstvu zemědělství a nakonec na zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Ve Vídni spolupracoval s Altenberským okruhem pro filozofii a dějiny přírodních věd (R.Riedl, E.Oeser, W.Grössing). V tuto dobu intenzivní studium německé autonomistické školy v biologii a podobně orientovaných proudů v etologii a antropologii (zejména A.Portmann, dále J.v.Uexküll, K.Lorenz, O.Koenig a další), o této problematice intenzivní spolupráce s oddělením teoretické biologie Zoologického ústavu Vídeňské univerzity a Ústavem Konrada Lorenze v Altenbergu. Ve stejné době začátek intenzivního zájmu o otázky psychologie a psychoanalýzy, z počátku pod vlivem vídeňské tradice zejména freudovské, později i jungovské. Řada přednášek v rámci Vídeňské univerzity, Institut f. Wissenschaft und Kunst a české Společnosti pro vědy a umění, jejíž vídeňskou pobočku organizoval, m.j. společně s Jiřím Němcem. Pravidelně se účastnil srazů české exilové inteligence ve Frankenu a Rohru (Německo).

V roce 1990 návrat do Prahy, jako jeden zakládajících členů nastoupil na tehdy Zdeňkem Neubauerem nově založenou katedru filosofie a dějin přírodních věd na PřFUK jako odborný asistent. V říjnu 1990 začal přednášet o vzájemných vztazích přírodních a kulturních fenoménů a biologické estetice A.Portmanna. V následujícím roce byly zahájeny i přednášky o dějinách biologie, o dějinách objevných cest, domestikaci jakožto biologickém fenoménu a mimetických jevech v živé přírodě. Fenomén mimikry a mimetismu dále rozpracovával i v pozdějších letech a stal se stěžejním objektem jeho zájmu (zrejstříkovaná bibliogfie mimetických jevů v živé přírodě o 5000 položkách vyšla pod názvem Mimicry, aposematism and related phenomena in animals and plants. Bibliography 1800-1990 v roce 1998, knižní zpracování údajů obsažených v těchto pracích dalo vznik monografii Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy z roku 2000, anglické vydání Mimicry, aposematism and related phenomena, 2003).

Počátkem devadesátých let také zvýšený zájem o dílo C.G.Junga a snaha o propojení Jungových psychologických vhledů s biologickou problematikou (od roku 1999 i samostatné přednášky o Jungově psychologii). V roce 1993 půlroční stáž na univerzitě v holandském Leidenu, spojená se studiem tamních obsáhlých knižních fondů, prací na bibliografii mimetických jevů a několika přednáškami. V roce 1994 habilitace v oboru entomologie, habilitační práce Vznik, vývoj a eko-etologické významy křídelních kreseb u motýlů. Počínaje rokem 1993 četné eseje v časopisech Tvar, Vesmír, Prostor, Analogon, Přítomnost, Salon Práva a dalších, jejich souborná vydání zahrnuje několik sborníků. Od roku 1996 do 2002 vedoucí katedry. Od roku 1991 do 2001 přednášel na katedře estetiky FFUK o přírodní estetice a od roku 1999 na ústavu filosofie a religionistiky FFUK o lidské přirozenosti v zrcadle děl význačných biologů a lékařů 19. a 20. století.

V roce 2001 jmenován profesorem pro obor filosofie a dějiny přírodních věd. Od roku 2002 do roku 2012 přednášel také na FHS UK (katedra antropologie, oddělení humánní etologie), jinak stále na PřF UK (katedra filosofie a dějin přírodních věd). Četné popularizační články v tisku a vystoupení v médiích, 2006 cena Toma Stopparda za esejistiku, řada cest po Evropě i mimo ni (1980 Alžír, 1981 Azerbajdžán, 1985 USA, 1987 Peru, 1988 Sýrie, Jordánsko, 1989 a později Turecko, Mexiko a Guatemala a Honduras (1990), Izrael (1993), Irán (1996, 1997, 1998), Čína (2000, 2012, 2015), Jáva a Borneo (2001), Indie (2003), Čína a Tibet (2004), Jižní Afrika (2005), Japonsko (2006), Singapur a Malajsie (2007), Tajwan a Vietnam (2008), Kostarika (2009), Peru (2009), Austrálie a Nový Zéland (2010), Barma (2011), Sri Lanka (2012), Madagaskar (2012), Gruzie a Arménie (2013), Uzbekistán a Turkmenistán (2014).

Poslední Komárkova kniha:

Země spatřené

Academia, Praha 2016, 268 stran.

Proč vlastně cestovat a co nám přinášejí pobyty v jiných koutech světa? Proč balit v době tisíců a tisíců fotografií cestovní zážitky do slov? Jak funguje kombinace socialismu, buddhismu a vojenské diktatury v Barmě? Jak mizí příroda Madagaskaru? Jak vypadá dnešní peruánská Amazonie s kombinací divoké rozvojové pomoci a černé magie? Co se změnilo na Egyptě od dob Staré říše? Jak působí následnické země sovětského impéria? Vzpomínka na některé země v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Toto a mnohé další v třetím dílu cestovních esejů Stanislava Komárka.

← Zpět na seznam akcí

Partneři

Generální partner vrchlabského hudebního léta

Partner kultruního domu střelnice