najdete nás
na facebooku
Program
Vlajka pro Tibet
pá 10. 03. 2017
09:00
venkovní areál KD Střelnice
Mezinárodní kampaň “Vlajka pro Tibet” vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě a stala se jednou z nejvýznamnějších symbolických akcí vyjadřujících podporu ochrany lidských práv nejen Tibeťanů, ale i obyvatel ČLR. Akce probíhá každý rok 10. března, v den výroční povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu. Při povstání v roce 1959 zemřelo více než 80 000 Tibeťanů, přes milion Tibeťanů zemřelo v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Cílem kampaně je poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996, kdy tibetskou vlajku vyvěsila první čtyři česká města. V loňském roce se k akci připojilo 759 obcí, měst, městských částí nebo krajů. Stovky vlajek vlají každoročně např. v Německu, Francii, Belgii a dalších zemích. Vlajky vyvěšuje celá řada škol, včetně Univerzity Karlovy a kromě různých organizací také spontánně mnoho občanů ČR. Po celé ČR probíhá v průběhu března řada akcí na podporu Tibetu.
- března 2017 si připomeneme už 58. výročí tibetského povstání.
Kampaň Vlajka pro Tibet má především symbolický charakter a je vyjádřením solidarity s Tibeťany. Tibetská vlajka je jedním z nejvýraznějších symbolů, který Tibeťané v Tibetu používají při nenásilných protestech. Za její vyvěšení jim hrozí až několikaleté tresty vězení.
Lidská práva v Tibetu
V Tibetu jsou desítky let porušována základní lidská práva, včetně systematického potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, národní a kulturní identity. Tibeťané nemohou používat své státní symboly (například tibetskou vlajku, státní znak), dochází k diskriminaci tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině škol je úředním či vyučovacím jazykem čínština) a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel na území Tibetu také k diskriminaci rasové. Tibeťané se tak stali menšinou ve své vlastní zemi. Od roku 2006 úřady nechaly přemístit přes dva miliony Tibeťanů kvůli výstavbě nových domů pro čínské přistěhovalce. Tibeťanům jsou dále odpírána práva na vzdělání (podle oficiální statistiky čínské vlády je míra negramotnosti Tibeťanů starších 15 let více než 50%), právo na zdravotní péči atd. Dochází k cenzuře sdělovacích prostředků a internetu. Lidé jsou zatýkáni, zadržováni a souzeni bez práva na obhájce a řádný soudní proces. Dochází k mučení politických vězňů a k diskriminaci jejich rodinných příslušníků. V posledních letech je závažným problémem také drancování nerostného bohatství a ničení životního prostředí. Protesty proti výstavbě dolů v blízkosti některých hor a jezer, které Tibeťané považují za posvátné, jsou hrubě potlačovány. V posledních letech dochází k častému zatýkání umělců zejména tibetských zpěváků a spisovatelů. Pokračuje perzekuce mnichů, jejichž nenásilné protesty se úřady snaží okamžitě umlčet. Jejich počet v klášterech je omezen, dochází k častým kontrolám, téměř před každým klášterem se nachází minimálně jedna policejní stanice.
Partneři
